Píšu o vědě #32
Vítejte u dalšího newsletteru Píšu o vědě. Každé dva týdny v něm shrnuji nejzajímavější novinky a sdílím, co mě zaujalo.
Vyšel nový WIRED! ❤️🔥
První letošní vydání je o investicích 🦄 a já jsem si vypsala rekord v počtu článků publikovaných v jednom tištěném čísle. 😊
🧘♀️ Sedni, lehni a koukej do blba – praktické rady od psychologů Adama Suchého a Miroslava Světláka, kteří na Instagramu Chill_je_skill ukazují, že péče o duševní zdraví je dovednost
👩🏫 Učitelé nad zlato – rozhovor o skutečně smysluplných investicích s ekonomem Filipem Matějkou z CERGE-EI
🎓 Vstupenka mezi elitu – text o nejbohatších univerzitách, na kterých spolu s titulem získáte i vstupenku do lepšího světa
🥗 Síla školní jídelny – o investicích do zdraví s Eliškou Selinger a Jakubem Hlávkou, doplněné o zajímavá data z průzkumu Barometr Food 2024
👩🔬 Talent v Brně – o tom jak v brněnské metropoli podporují mladé vědecké naděje a jak se jim to vrací
🤖 Pohádkami k lepší vědě – lákadlo na online verzi rozhovoru s Tomášem Mikolovem, který otevřeně hovoří o tom, jak je český přístup k AI plný prázdných frází a promarněných příležitostí
📸 Při pozorném čtení může na dvou místech najít i vrchol mé kariéry „modelky, které fotí ruce“. 🤭
Nejnovější číslo koupíte v trafikách i online. Omrknout ho můžete i v tomto videu na Instagramu.
Česká stopa ve vědě
Nejnovější počiny českých vědců a vědkyň působících v Česku i v zahraničí:
👏 Matematička Erin Carson zlepšuje algoritmy pro superpočítače a nyní získala prestižní mezinárodní ocenění
Je to něco jako olympijské zlato v matematice – cena se jmenuje The James H. Wilkinson Prize in Numerical Analysis and Scientific Computing a jednou za čtyři roky ji uděluje Society for Industrial and Applied Mathematics (SIAM). Erin Carson se věnuje výzkumům na pomezí numerické lineární algebry, vysoce výkonných počítačů a paralelních algoritmů. V roce 2023 získala prestižní ERC Starting Grant na vývoj nových algoritmů pro nejmodernější superpočítače. „Klíčovou součástí mého projektu je porozumět nepřesnostem. Někdy můžeme velmi významným způsobem zjednodušit části algoritmu a získat lepší výkon, přičemž stále zaručujeme kvalitu výsledků,“ říká vědkyně, která získala doktorát v oboru informatika na Kalifornské univerzitě v Berkeley a od roku 2018 působí na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Více si můžete přečíst v dřívějším rozhovoru pro UK Forum.
💩 Co dal vědě exkrement?
Fyzikální chemik Petr Slavíček z VŠCHT na „vědě o 💩“ dokazuje, že žádná informace není neužitečná a vysvětluje principy fungování vědeckého bádání. Na příkladech z historie i současnosti představuje vývoj a význam experimentální metody, získávání dat a jejich vyhodnocování. Jedná se o první přednášku ze série Masterclass Učené společnosti, která je dostupná i online a rozhodně ji doporučuji. Petr Slavíček má dar vysvětlovat a „chytře bavit“ – nejen, že se dozvíte mnoho nového, ale v jeho podání je i metodologie vědy dost zábavné téma.
💃 Potížistiky
Česká televize představila dokumentární sérii Potížistky o ženách, které se nebojí dělat potíže, a mužích, kteří jim fandí. Sedmidílný seriál sleduje příběhy žen bořících genderové stereotypy v Česku za posledních 150 let. O (ne)rovnosti ve vědě mluví například vědkyně-lékařka Barbora East, politoložka Lenka Hrbková nebo Marcela Linková z NKC Gender a věda.
Žena ve vědě
Další medailonek patří mikrobioložce Kateřině Snopkové. V roce 2015 strávila tři měsíce v Antarktidě a s sebou do Brna si přivezla vzorky, ve kterých se jí nyní podařilo identifikovat nový bakteriální druh.
S kolegy ho pojmenovali Pseudomonas rossensis – podle Ostrova Jamese Rosse, kde má Český antarktický výzkumný program jednu ze svých základen. „Pojmenováním nového bakteriálního druhu jsem si splnila i jeden ze svých vědeckých snů,“ říká Kateřina Snopková z Mikrobiologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
Pseudomonády jsou v přírodě hojně rozšířený rod bakterií zahrnující více než tři sta padesát druhů. Některé z nich mohou u lidí způsobovat závažná onemocnění a mnohé vykazují silnou antibiotickou rezistenci. Jiné druhy pseudomonád jsou naopak prospěšné – produkují takzvané bakteriociny, které mohou být nástrojem, jak tuto rezistenci prolomit. „Jde o proteinové toxiny, které dokážou selektivně ničit příbuzné bakterie,“ upřesňuje Kateřina Snopková, která za výzkum těchto „biologických antibiotik“ získala v loňském roce Cenu Wernera von Siemense pro mladé vědce.
Pseudomonas rossensis je skvělým kandidátem pro další výzkumy. „Ve srovnání s příbuznými druhy disponuje genetickou výbavou, která ji umožňuje překonat stres související s drsnými antarktickými podmínkami, jako jsou nízké teploty, nedostatek dostupné vody a živin, silné sluneční záření nebo opakované cykly zamrzání a rozmrzání,“ vyjmenovává Kateřina Snopková, která málem byla umělkyní.
„Věda pro mě nebyla jasnou volbou. Baví mě umění, mám ráda především kresbu a malbu, proto jsem jeden rok studovala zahradní architekturu, kde jsem se snažila propojit lásku k přírodě i umění. Nakonec jsem ale zjistila, že přece jenom více tíhnu k vědecké dráze, tak jsem si vybrala biologii a pak ve druhém ročníku konkrétně mikrobiologii,“ popisuje vědkyně, která má velmi ráda otázku proč a velkou inspirací jsou ji i dva synové.
„Disertaci jsem zpracovávala déle, než je obvyklé. Se dvěma dětmi je vědecká práce mnohem náročnější. Ale děti mi jsou zároveň velkou inspirací – baví mě, když se mě synové ptají proč a hledáme odpovědi – tak to totiž funguje i ve vědě.“ Více i v rozhovoru pro MUNI.
📆 Stále platí nabídka bezplatných SciComm konzultací pro vědce a vědkyně. Další termíny průběžně přidávám.
Doporučuji také svůj druhý newsletter Wired Science Hub, ve kterém každé úterý shrnuji pět vědeckých novinek z celého světa.
💌 Velmi ráda píšu ,,na přání“. Pokud jsou témata, o kterých chcete vědět víc, dejte mi určitě vědět. 🙏