Píšu o vědě #27
Vítejte u dalšího newsletteru Píšu o vědě. Každé dva týdny v něm shrnuji nejzajímavější novinky a sdílím, co mě zaujalo.
Začátek nového roku přímo vybízí ke zkoušení nových věcí, a proto spouštím jeden takový experiment – nabízím SciComm konzultace pro vědce a vědkyně. #zdarma
Dlouhodobě chci posunout komunikaci vědy, proto často školím a vedu workshopy, kde se snažím dávat praktické tipy ,,jak komunikovat vědu“. Od vědců a vědkyň ale často slýchám: ,,No ale ten můj projekt…“ A protože vím, že teorie a praxe se často liší, chci nabídnout možnost nezávazných konzultací na téma komunikace vědy v tom nejširším slova smyslu.
Proč? Protože jako vědkyně jsem v tom byla ztracená, nevěděla jsem co, komu, proč, kdy a jak.
Pro koho? Pro vědce a vědkyně, ale i studentky a studenty se zájmem o vědu
Jak? 15 min, online, termín si vyberte zde
Dejte mi vědět, co si o tom myslíte? Co jiného by vám pomohlo a podpořilo vaši chuť komunikovat vědu? A naopak, co vás „nevědce“ z vědy a o vědě nejvíce zajímá? 💌
Česká stopa ve vědě
Nejnovější počiny českých vědců a vědkyň působících v Česku i v zahraničí:
📆 Co čekají Češi od nového roku?
Nadcházející rok bude stejný anebo o trochu lepší než rok 2024, myslí si respondenti průzkumu Psychologického ústavu Akademie věd ČR. Ten se ve spolupráci s agenturou Median ptal téměř tisícovky lidí nejen na příští rok, ale také na to, co podle nich občany ČR spojuje a rozděluje. Podle respondentů nás Čechy spojuje hokej, pivo, ale i pomoc ve smyslu solidarity, naopak nás rozděluje politika.
☄️ Český astrofyzik objevil novou „vánoční“ kometu
Vědec Martin Mašek z Fyzikálního ústavu AV ČR si na Štědrý den rozbalil dárky a pak jako každý večer zasedl k počítači a z Liberce se online připojil k dalekohledu FRAM v Argentině a prohlížel si pás večerní oblohy nad západním obzorem. Kolem půlnoci mu nebe nadělilo nečekaný vánoční dárek, když spatřil neznámý objekt – nyní již kandidáta na kometu s provizorním označením MAS0019. Jde tak o první český objev komety, při kterém pozorovatel nebyl fyzicky přítomen v observatoři. Zároveň je to první český objev z jižní polokoule. Nad naším obzorem se kometa objeví na přelomu února a března.
💊 Rozluštili, jak funguje „přírodní továrna“ na nová antibiotika
Ztráta účinnosti antibiotik v důsledku rostoucí odolnosti bakterií představuje stále větší výzvu pro moderní medicínu a vědu. Výzkumníkům z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR se ve spolupráci s vědci z Tokijské univerzity podařilo dešifrovat klíčový molekulární mechanismus, kterým příroda – konkrétně půdní mikroorganismy – vytváří antibiotika ze skupiny linkosamidů. Nové poznatky o „přírodní továrně“ lze použít k návrhu antibiotik nové generace.
Vánoční doba přinesla dvě speciální vydání mého druhého newsletteru Wired Science Hub, ve kterém každé úterý vybírám pět novinek ze světa vědy.
V #32 jsem vybrala dvanáct nejdůležitějších a nejzajímavějších objevů a úspěchů českých vědců a vědkyň roku 2024.
🧲 Zmiňuji třeba objev nového typu magnetismus, který se dostal i do výběru top objevů prestižního časopisu Science.
🛰️ Úspěchy středoškoláků LASAR.
🔬 Objev nové mikroskopické techniky, která umožnila poprvé pozorovat živý chromozom.
👏 Úspěchy Petry Szeszula a Sáry Nožkové v inovační soutěži Techarenan.
🏥 Mezinárodní výzkum sepse BEATsep.
🚀 Vesmírné výzkumy kolem Aleše Svobody.
Asi nemusím dodávat, že vybírat bylo opravdu těžké.
V silvestrovském vydání #33 jsem zkusila odhadnout, o čem budu letošní rok psát nejčastěji. A vidím to na AI, CRISPR, zelenější energie, kvantové technologie, léky na hubnutí a život ve zdraví. Zda jsem se trefila můžete sledovat každé úterý.
Žena ve vědě
Další medailonek patří neurovědkyni Heleně Pivoňkové, která vystudovala medicínu, ale už během studia jí bylo jasné, že ji láká spíše věda. Zkoumá interakce mezi neurony a gliovými buňkami v mozku. Na postdoc byla na Cambridge University a nyní vede vlastní skupinu na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a FN Motol.
„V mozku máme neurony, které přenáší signály, a gliové buňky, jenž neuronální přenos signálů významně ovlivňují. Neuronální aktivita stimuluje aktivitu gliových buněk, které naopak zlepšují přenos neuronálních signálů. Tato interakce je ale porušená při různých onemocněních, třeba u epilepsie. Na druhou stranu můžeme těchto interakcí využít v terapii, například k podpoře remyelinizace u roztroušené sklerózy.“
Skupina, kterou díky grantové podpoře #Primus založila, sídlí v areálu FN Motol. „Jsem ráda, že jsme blízko klinice a reálným pacientům. Při výzkumech kombinujeme různé techniky a experimentální modely, jen tak můžeme dosáhnout poznání tak komplexní struktury jakou je lidský mozek.“
Ačkoliv se věnuje vědě, studia medicíny nikdy nelitovala. „Díky tomu lépe chápu souvislosti mezi našimi výsledky na buněčné úrovni a jejich potenciální klinickou aplikací.“
Další zajímavosti a tipy ke čtení
Desítka technologií, které podle MIT nejvíce ovlivnily rok 2024 a také jejich výhled pro rok 2025.
Největší vědecké objevy roku 2024 podle časopisu Science (jak jsem již psala v minulém newsletteru, najdeme tam i dvě české stopy).
Desítka lidí, kteří podle časopisu Nature nejvíce ovlivnili vědu v roce 2024.
Nejkrásnější vědecké fotky roku 2024 podle časopisu Nature. Magazín Scientific American vybral i nejúchvatnější vesmírné snímky.
Nejlepší vědecké knížky roku 2024 podle editorů ze Science News.
A nejlepší sci-fi seriály všech dob podle časopisu New Scientist.
💌 Velmi ráda píšu ,,na přání“. Pokud jsou témata, o kterých chcete vědět víc, dejte mi určitě vědět. 🙏