Píšu o vědě #30
Vítejte u dalšího newsletteru Píšu o vědě. Každé dva týdny v něm shrnuji nejzajímavější novinky a sdílím, co mě zaujalo.
Tento týden vás zdravím z Bostonu, kde jsem se díky EurekAlert! Travel Award mohla účastnit jednoho z největších a nejvýznamnějších multidisciplinárních vědeckých setkání, které pořádá AAAS (American Association for the Advancement of Science). Akce každoročně propojuje vědce a vědkyně napříč obory, vědecké novináře i zástupce firem a politiky. Ústředním tématem celé konference letos bylo motto „Science Shaping Tomorrow“. V kontextu aktuální nejistoty související s druhým funkčním obdobím amerického prezidenta Donalda Trumpa to bylo více než trefné.
Obsahově to byla jízda a jednoznačně budu potřebovat pár dní na vstřebání. Poprvé jsem byla na konferenci, kde jsem chodila na přednášky nobelistů, panelové debaty s největšími experty napříč obory, praktické workshopy zaměřené na komunikaci vědy, networkingová setkání s nejlepšími vědeckými novináři a editory z top vydavatelství a večer na vědecké show.
Zatím sdílím alespoň pár prvních poznámek:
Věda v USA je aktuálně vystavena obrovské nejistotě. Všichni napjatě očekávají datum 14. 3. (mj. den matematické konstanty pí), na který připadá uzávěrka letošního federálního rozpočtu, a kdy se tedy vyjasní, jak to bude s (ne)financováním vědy.
Všichni, kdo komunikují vědu směrem k veřejnosti nebo policymakerům, řeší obdobné problémy. Zároveň ale potvrzují, že roste poptávka po jejich práci a výsledcích. Zájemcům o téma doporučuji materiály Communicating Science for Policy a AAAS Communication Toolkit.
Každý konferenční den jsem zažila několikery „Vánoce“, když jsem v Newsroomu, ve frontě na kávu nebo na přednášce potkávala ty nejlepší vědecké novináře a jejich slavná jména najednou dostala fyzickou podobu. Nejmilejší pro mě bylo setkání s Angelou Saini (napsala například Od přírody podřadné – Jak se věda mýlila v ženách), která se objevila vedle mě na novinářském obědě. #vděčná
Za nejlepší workshop jednoznačně považuji ten věnovaný tvorbě krátkých videí od mediálního týmu Scientific American.
Hodně mě bavila i Improbable research show. O Ig Nobelovkách – výzkumech, které vás nejdříve rozesmějí, ale poté donutí přemýšlet – píšu pravidelně. Nyní jsem měla možnost zajít na jejich live show a jednoznačně doporučuji. Na jaře vydávají na evropskou tour, tak třeba budete mít příležitost. Případně se lze bavit vědou alespoň na jejich YouTube.
Velký ohlas měla závěrečná diskuze „Investing to Shape Tomorrow's Science“, kde o budoucnosti financování vědy mluvily čtyři ženy, které reprezentovaly přístup USA, UK, EU a Afriky. Snad ji zveřejní online.
Česká stopa ve vědě
Nejnovější počiny českých vědců a vědkyň působících v Česku i v zahraničí:
🗺️ Česká expedice objevila největší podzemní termální jezero světa
“Neuron” je název nově objeveného jezera v jižní Albánii, v oblasti Vromoner. Jméno dostalo podle stejnojmenné české nadace, která expedici finančně podpořila. Už v roce 2021 čeští vědci narazili na rozsáhlý podzemní systém s termálními prameny. Tento úkaz prošel důkladným hydrogeologickým výzkumem, který potvrdil jeho výjimečnost. Jezero s délkou 138,3 metru, šířkou 42 metrů a obvodem 345 metrů pojme 8 335 kubických metrů termální minerální vody. Jezerní dóm je třikrát větší než hlavní sál Národního divadla v Praze. Víc přináší například i nejnovější díl Hyde Park Civilizace.
🐒 V Praze bude k vidění prateta lidstva Lucy
Jeden z nejcennějších muzejních exponátů na světě bude od 25. srpna vystaven v Národním muzeu v Praze. Kosterní pozůstatky Lucy – 3,2 milionu let staré fosilie druhu Australopithecus afarensis – budou součástí nové expozice Lidé, a návštěvníci je budou moci vidět šedesát dnů. Vědci označují Lucy za „pratetu lidstva“. Žila na území dnešní Etiopie, byla vysoká asi 106 centimetrů, vážila 28 kilogramů a podobala se víc šimpanzi než člověku. Před padesáti lety ji našel americký paleoantropolog Donald Johanson a od okamžiku svého objevení se stala jedním z nejdůležitějších důkazů o původu člověka. Je tak cenná, že kromě amerického turné před bezmála dvaceti lety nikdy svou „rodnou“ Etiopii neopustila. Podrobnosti přináší web ČT24.
🔭 Česká stopa ve výzkumu mezigalaktického počasí a role černých děr
Astrofyzici z brněnské Masarykovy univerzity se podíleli na výzkumu, který jako první odhalil mezigalaktický vítr. Pomocí špičkového spektrometru Resolve na palubě japonské družice XRISM analyzovali rentgenové spektrum středu kupy galaxií v souhvězdí Kentaura. Zjistili, že galaxie NGC4696 je vystavena větru o rychlosti 130 až 310 kilometrů za sekundu, což brání ochlazování plynu a tvorbě hvězd. Tento objev přináší nové poznatky o mezigalaktickém počasí a roli černých děr v galaktických atmosférách.
Žena ve vědě
Další medailonek patří „matfyzačce nadšené do biologie“ Karolíně Korvasové, která zkoumá ukládání informací do dlouhodobé paměti v šedé kůře mozku.
Biologie ji lákala už během bakalářského studia matematiky na Matfyzu UK. I proto odešla na magisterské studium se zaměřením na matematickou biologii do Nizozemska a později pokračovala na stáž do Austrálie a na doktorát do Německa. Od roku 2021 působí zpět na Matfyzu.
„Díky grantu Primus od Univerzity Karlovy jsem v roce 2024 založila výzkumnou skupinu ,Neural Ensembles and Memory‘ zaměřenou na otázku, jakým způsobem se ukládají vzpomínky v šedé mozkové kůře a jak to lze zkoumat. Abychom jednou dokázali detekovat samotné reprezentace vzpomínek, musíme vědět, jak a kde je máme hledat. Snažíme se proto porozumět struktuře spontánní mozkové aktivity, třeba během odpočinku nebo spánku, a naučit se od sebe odlišit jednotlivé druhy procesů, které mozek v klidovém stavu dělá.“
Jejich dalším tématem je snaha propojit znalosti z buněčné úrovně, které pochází typicky z invazivních experimentů na zvířatech, s těmi makroskopickými, jež lze získávat zcela bezpečně od lidí. „Mým snem je v budoucnu studovat mozkové reprezentace pomocí neinvazivních metod.“ Jedná se o mezioborový výzkum – využívají znalosti z biologie, fyziky, matematiky i programování.
„Často přemýšlím o tom, v jak šťastné pozici jsem se ocitla díky grantu Primus. Jeho flexibilita nám držitelům umožňuje roztáhnout křídla a vydat se prozkoumávat nové nápady, i takové, které jsme původně vůbec neměli v plánu. Před pár měsíci jsem si půjčila vysoce kvalitní elektro-encefalograf a se svým týmem provedla svůj první vlastní experiment. Jednak mě to nesmírně bavilo a také jsem se vymanila ze závislosti na datech z jiných laboratoří. Tato zkušenost je zcela zásadní pro následující grantové žádosti. Nesmírně se těším, kam nás další vývoj zavede a jsem vděčná za tým skvělých lidí, který kolem sebe mám.“
📆 Save the date: Tradiční svátek vědy a dokumentárních filmů AFO letos slaví šedesátku
První AFO bylo pokus. Šedesáté AFO je podle organizačního týmu Work in progress. Festival jako metafora jakéhokoliv společného projektu v jeho přípravách, průběhu i budoucnosti zdůrazní dynamiku vědních oborů a neustálou proměnu světa kolem nás. Doufám, že se v Olomouci uvidíme!
📆 Stále platí nabídka bezplatných SciComm konzultací pro vědce a vědkyně. Další termíny průběžně přidávám.
Doporučuji také svůj druhý newsletter Wired Science Hub, ve kterém každé úterý shrnuji pět vědeckých novinek z celého světa.
💌 Velmi ráda píšu ,,na přání“. Pokud jsou témata, o kterých chcete vědět víc, dejte mi určitě vědět. 🙏