Píšu o vědě #4
Vítejte u dalšího newsletteru Píšu o vědě. Každé dva týdny v něm shrnuji nejzajímavější novinky a sdílím, co mě zaujalo. Aktuálně zdravím z Londýna. 👋
Česká stopa ve vědě
Nejnovější počiny českých vědců a vědkyň působících v Česku i v zahraničí:
🧲 Nový typ magnetismu
Mezinárodní tým vědců se silnou českou stopou boří tradiční dělení magnetismu na dvě větve – několik tisíciletí známou feromagnetickou, tu která nám drží fotky na ledničce, a antiferomagnetickou, objevenou přibližně před sto lety. V článku publikovaném v Nature nyní experimentálně prokazují třetí – altermagnetickou větev, kterou teoreticky předpověděli již před pěti lety. „Altermagnety kombinují přednosti feromagnetů a antiferomagnetů, které byly považovány za principiálně neslučitelné, a navíc mají také další jedinečné přednosti, jež se v ostatních větvích nevyskytují,“ říká Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, podle kterého altermagnety odstartovaly zcela nový směr výzkumů uplatnitelný především v IT oblasti.
🍬 Rychlé testy na HHC
Gumoví medvídci s HHC plní automaty a jimi způsobené otravy zase média. HHC se šíří především mezi mladými jako náhrada marihuany – je legální, protože ji ještě nestihli legislativně zakázat, a má podobné halucinogenní účinky. O samotné látce toho stále příliš nevíme – tématu se věnuje například i poslední vysílání Hyde Parku Civilizace, kde byl hostem chemik Lumír Ondřej Hanuš. Na Vysoké škole chemicko-technologické také vyvíjí rychlé testy ze slin, které odhalí požití HHC do pár minut.
🧠 Pěstuje minimozky a zkoumá neurodegeneraci
Některé mechanismy nemocí jsou natolik „člověk-specifické“, že je nelze zkoumat na experimentálních zvířatech. Vědecké týmy po celém světě proto v laboratořích čím dál častěji z lidských buněk pěstují miniorgány, na kterých pak zkoumají příčiny nemocí i testují nová léčiva. Neurobioložka Dáša Bohačiaková se svým týmem na MUNI pěstuje minimozky s Alzheimerovou chorobou a pátrá po příčinách vzniku této nemoci. Nyní přispěla i k mezinárodnímu výzkumu publikovaném v Nature o vzniku Amyotrofické laterální sklerózy (ALS) a jednoho typu demence.
Proč ženy ve vědě potřebují muže a akademické prostředí zase ženy?
Možná jste si všimli, že se teď ve veřejném prostoru více mluvilo o vědkyních. Důvodem byl Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který připadá na 11. února. Je báječné, že se v médiích, na sociálních sítích, ale i v rámci nejrůznějších akcí sdílí inspirativní příběhy vědkyň. Ale to nestačí! Reprezentuje to jen zlomek žen – ty, kterým se podařilo „uspět“. Zapomíná se ale na aktuálně klíčovou ingredienci – muže. Proč potřebujeme osvícené muže, kteří ženy „pozvou ke stolu“ a aktivně upozorňují na nerovnosti jsem psala pro WIRED.cz.
Také letos jsem na sociálních sítích sdílela medailonky vědkyň – pestrou přehlídku různých témat, kariérních fází, příběhů i motivací. Prý je to inspirující, tak kéž by to motivovalo i organizátory a organizátorky nejrůznější akcí – vědkyně existují a chtějí komunikovat. 🙌
🇬🇧 Cambridge, Oxford, Londýn
Má stáž ve Velké Británii zaměřená na komunikaci vědy a podpořená Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky se pomalu chýlí ke konci – tedy její fyzická část, která je zároveň spíše začátkem dalších aktivit. Během šesti týdnů jsem navštívila Manchester, Bristol, Oxford, Cambridge a Londýn – potkala jsem desítky komunikátorů a komunikátorek vědy na univerzitách, výzkumných institucích, v muzeích, médiích i na vědeckých festivalech. Viděla jsem, jak vznikají vědecké standupy, edukační kampaně i články pro média.
Byla jsem na místech, kde lidé využívají nejmodernější technologie, i tam, kde vládne historie. V Manchesteru jsem tak například navštívila vědce, kteří zkoumají Metaverse. V Cambridge jsem zase viděla ty nejšpičkovější laboratoře. Naopak v Oxfordu jsem navštívila historickou knihovnu na Merton College a prošla se parkem, který skrývá lavičku, kde psal Tolkien Hobita. V archivu Griffithova Institutu v Oxfordu jsem viděla pracovní deníky i osobní korespondenci egyptologa a českého rodáka Jaroslava Černého. A v londýnském Natural History Museum mi ukázali třeba i Darwinovu chobotnici. Pokračovat bych v tomto duchu mohla ještě dlouho – dojmy a zkušenosti budu postupně sdílet v textech i na workshopech.
Dobrá zpráva na konec: Lidé věří vědě!
Podle průzkumu, kterého se zúčastnilo více než 71 tisíc osob v 67 zemích světa, včetně Česka, mají lidé vysokou důvěru ve vědu. Nejlépe se jí v tomto ohledu daří v Egyptě, Indii a Nigérii, naopak nejméně v Albánii, Kazachstánu a Bolívii. Více než polovina respondentů si přeje, aby se výzkumní pracovníci více zapojovali do tvorby politiky. Většina účastníků si také přeje, aby vědci a vědkyně komunikovali výsledky své práce a obecně vědu směrem k široké veřejnosti neboli touží po #SciComm. 🚀
