Píšu o vědě #18
Vítejte u dalšího newsletteru Píšu o vědě. Každé dva týdny v něm shrnuji nejzajímavější novinky a sdílím, co mě zaujalo.
Leto ve znamení konferencí
Tento newsletter píšu z irského Dublinu, kam si mě pozvali mladí imunologové, abych jim něco řekla o své cestě z laboratoře ke komunikaci vědy. Těší mě, že na odborných konferencích dostávají stále větší prostor témata jako je duševní zdraví, work-life balance, komunikace vědy, přenos poznatků do praxe nebo alternativní vědecké kariéry. 🙌
Dobrá zpráva je, že v tomto ohledu nezaostávají ani čeští organizátoři – o komunikaci vědy jsem mluvila třeba na OPTO 2024 Prague nebo Summer School of Practical Ophthalmology in Prague. A velkou radost mi udělalo, že si mě jako hlavního řečníka letního setkání odhlasovali i studenti a studentky podpořené nadací The Kellner Family Foundation. Bylo mi obrovskou ctí. Moc jim děkuji za neuvěřitelně inspirativní odpoledne a držím palce při studiích v zahraničí. 🚀
Česká stopa ve vědě
Nejnovější počiny českých vědců a vědkyň působících v Česku i v zahraničí:
🔬Vynalezl endoskop tenký jako vlas a teď získal mezinárodní cenu
Český fyzik Tomáš Čižmár s kolegy ze Spojeného království a Německa dlouhodobě vyvíjí miniaturní endoskop, který již dnes pomáhá ve vědě a jednou by mohl nahradit tradiční biopsie. Nyní za inovativní využití světelného přenosu v optických vláknech získal mezinárodní cenu od Evropské mikroskopické společnosti. Jak přesně tento miniaturní ,,mikroskop“ funguje, mi prozradil v rozhovoru pro WIRED.
💎 Nová forma uhlíku – vodivý izolant
Vědcům z FEL ČVUT a německých institucí se podařilo potvrdit existenci další modifikace uhlíku. Takzvaný Fcc-uhlík se od těch dosud známých – diamant, grafit a karbyn – liší strukturní formou. Vyznačuje se vysokou vodivostí, přičemž současně vykazuje vlastnosti izolantu. Nově objevený materiál by tak mohl v budoucnu nahradit nyní běžně užívané polovodiče, jako je křemík či germanium, a otevřít dveře do světa takzvané uhlíkové elektroniky.
🧠 Snižuje chuť k jídlu a chrání mozek
Čeští vědci vyvinuli látku, která snižuje chuť k jídlu a chrání mozek před nemocemi typu Alzheimerovy choroby. Vědecký tým Lenky Maletínské z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd vylepšil molekulu peptidu, který se přirozeně nachází v mozku a reguluje příjem potravy. Nová látka je podle prvních výsledků na buněčných kulturách a zvířecích modelech stabilnější a účinnější – myši, které byly obézní a měly sklony k cukrovce, po jejím podání zhubly a ukázalo se, že se v jejich mozku rovněž snížila patologie nebezpečného proteinu Tau, jednoho z hlavních příznaků Alzheimerovy choroby.
📩 Vědecké novinky z celého světa shrnuji každé úterý v newsletteru Wired Science Hub. Na webu najdete i celý archiv a přihlášení k odběru.
🎥 Jak vidí hlubokomořské ryby?
„Zkoumáme extrémy obratlovčího oka. Hlubokomořské ryby jsou velmi zajímavé v tom, že mají mnoho extrémních adaptací, ze kterých pak můžeme vyvodit závěry třeba i pro naše lidské komorové oko,“ vysvětluje evoluční bioložka Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Více představuje v jedné minutě v rámci videosérie Věda na UK. Podrobnosti i v článku.
Ženy ve vědě
Již druhým rokem jsem měsíc před Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě každý den představovala jednu vědkyni. Archiv projektu si můžete nejlépe projít na mém Instagramu. A protože báječných vědkyň je mnoho (a do února daleko), rozhodla jsem se, že je budu představovat také v každém newsletteru.
A jelikož je celé září měsícem povědomí o sepsi, nelze začít nikým jiným než imunoložkou Marcelou Hortovou Kohoutkovou.
Přežít sepsi nestačí
Sepse neboli otrava krve může potkat každého. Z banální oděrky, nachlazení nebo plánované operace se může během několika dní stát boj o život. „Sepse ročně postihuje až 50 milionů lidí, její akutní fázi v rozvinutých zemích přežije 80 až 85 procent lidí. Velkou část z nich ale následně trápí nejrůznější dlouhodobé potíže, takzvaný postseptický syndrom,“ říká Marcela Hortová Kohoutková, spolukoordinátorka mezinárodního projektu BEATsep, který se zaměřuje na lepší léčbu a prevenci dlouhodobých následků otravy krve.
„V současnosti neumíme předvídat, u kterého pacienta se sepse a její dlouhodobé následky vyvinou a u kterého nikoliv. Věříme, že se nám díky projektu, ve kterém využíváme i umělou inteligenci, podaří vytvořit určitý ‚semafor‘, který by nám hned v počátku obtíží dokázal říci, jak velké je riziko různých komplikací. Může to znamenat výrazné zlepšení péče a minimalizaci dlouhodobých následků,“ vysvětluje vědkyně.
Na základě klinických a experimentálních dat od pacientů chtějí v laboratoři lépe pochopit mechanismus fungování imunitního systému v průběhu sepse, získané poznatky aplikovat zpět do klinické praxe a využít pro lepší, personalizovanou léčbu. Více se dočtete i v článku pro WIRED.
📅 Tipy na akce
Noc vědců
V pátek 27. září proběhne tradiční celoevropská Noc vědců, kdy své budovy otevírají výzkumné instituce a nabízejí bohatý program pro malé i velké zájemce. Letošním tématem je Proměna.
Jubilejní festival Ekofilm
„Jak (ne)zabít přírodu“, zní podtitul letošního již 50. ročníku Ekofilmu, který proběhne začátkem října v Brně. Na programu je 25 soutěžních dokumentů ze 16 zemí, diskuse, přednášky a řada dalších aktivit.